Od každé dobré umělecké fotografie si slibuji kvalitní příběh. Příběh může být reálný nebo  smýšlený a není podstatné jestli se tak děje na straně autora nebo vzniká zprostředkovaně u diváka. Nepouštěl bych se dále do hlubší diskuze teorie umění. Toto tvrzení je myslím jasné.

Co je kvalitní příběh? Nesnažím se o maximálně možnou objektivitu, snažím se o individualitu s mým možným viděním tohoto Stvoření. Musíme si uvědomit, že talent je dar. Není to nic co vzniká od nás, i když v nás! Není to nic za co si můžete.

Kamarád, horolezec a  v současné době děkan KTF Prokop B. mi v emailu píše „svoboda a láska, které se noří do zcela konkrétních kontextů, „obalů“, vtělují se do našich příběhů. Myslím, že právě svoboda a láska patří (a patřily) podstatně k člověku a Bůh do této základní osnovy vetkává krásný život lidí i celého světa. Takto Bůh coby Stvořitel utvořil svět a udržuje ho. Pokud se lidem podaří do této osnovy též svým přičiněním něco utvořit – ne vždy se to podaří, bohužel – , pak je to vždy v „nějaké“ spolupráci s Bohem. Společné dílo člověka a Boha pak nese „značku“ – Boží milost. Takové dílo je krásné, dobré, je plné inspirace a pravdy, umí být dlouhodobé a dělat skutečně radost.“

Tvorba je popisování věcí, které se dějí prostřednictvím nás a směřují k Jedinému. Je původcem, zdrojem, ale také opačně,  koncem samotného procesu tvoření. Dovoluji si citovat D.D.“….a každé opravdové umění je vertikální…“. Zamysleme se nad tím a mějme stále na paměti!

Je to obrovský zázrak a dar, že můžeme být součástí Života, Vesmíru, celého tohoto výtvoru Tvůrce! Vážím si života i s jeho marností! HOWGH!