Nevystavuji a obecně designerské výstavy či vernisáže nemám moc v oblibě (vyjma občerstvení). Jsou mi vlastní názory lidí, kteří raději vidí svůj návrh realizovaný a používaný v běžném životě než výstavní expozici. Vernisáž je pro mne druhem konzumního zboží. Sám život je ta nejlepší galerie.

Nepovažuji za neobvyklé zažívat popcorn, colu, hudbu ze sluchátek a jako přídavek vstřebávat vystavenou art-souce. (chuť-čich, sluch, hmat, zrak). Zorganizoval bych design výstavu, kde se mohou exponáty ohmatávat a sníst (nejlépe ale ve formě zeleninových salátů nebo ovocných šťav). To však není nic nového pod sluncem. Jsem zoufalý ze sterilních prostor výstavních expozic. Zde se stává umění modlou.

Moc nevystavuji. Není co vystavovat. Nepovažuji ze svých návrhů něco za vskutku vyjímečného, revolučního, vizionářského co je nutné sdělit společnosti. Vystavovat z důvodu naděje lepšího finančního profitu a povýšení svého ega mi připadne velmi slabé. Současné výstavy mě připadají jak zbírky motýlů bez vědeckých hodnot. Uvedené názory nejsou dogmata. Jsou i výjimky. Málo která výstava mne prostě zaujme.

Uvádím seznam výstav, kterých jsem se zůčastnil.

2012 – Kovářovi žáci – Galerie VŠUP, Praha, CZ
1998 – Biennale of Good Design, Saint Etienne, FR
1997 – Design 97, Výstava výběru studentských prací, Praha, CZ
1996 – Wood Workshop, Sochařské symposium, Zlín, CZ